Spárování obkladů a dlažeb v praxi |
Volba správného materiálu Zvolit vhodnou spárovací maltu pro dané prostředí, daný obklad nebo dlaždice nemusí být vždy jednoduchou záležitostí. Důležitým kritériem je vždy deklarovaná kvalita té které spárovací malty, její klasifikace dle ČSN EN 13888. Samozřejmě, že pro méně náročná prostředí volíme zpravidla malty třídy CG1, tam, kde očekáváme vyšší zátěž, prudké změny teploty, vodu apod., volíme pak malty ve třídě CG2. Nezohledníme-li prostředí, ve kterém bude spárování použito, můžeme očekávat rozpadnutí materiálů. Dlažba vyspárovaná běžnou spárovací maltou například v mlékárně po několika letech provozu zcela „odešla“. Přitom chemicky odolné spárovací malty jsou v nabídce prakticky všech dodavatelů stavební chemie.
Nesmíme však zapomínat, že každá spárovací malta je také limitovaná maximální šířkou spáry, pro kterou je možné ji použít. Spárovací maltu s doporučením pro spáry do šířky např. 7 mm nelze aplikovat pro spáry širší. I když v tomto případě pracujeme správně, vlastnosti materiálu, jeho složení a zejména zrnitost plniva, mohou vést ke vzniku smršťovacích trhlin.Dodržení návodu k použití Další chybou, která se může ve výsledném spárování neblaze projevit, je nedodržení návodu k použití. Malta musí být ředěna vodou přesně ve stanoveném poměru. Výsledkem pak může být rozprášení vyschlé spáry.
Termíny Logickou nevýhodou zejména podlahářů a také obkladačů je jejich vstup na stavbu, která bývá již těsně před termínem dokončení. Investor tlačí na dodavatele, nezbývá čas na nějaké technologické přestávky. A tak často dochází k situacím, které mohou vést ke vzniku různých vad na spěšně zhotovené podlaze či dlažbě. Nejednotnost zabarvení spáry není, jak by se zdálo na první pohled, chybou výrobku. Příčinou je pouhý fakt, že spárování probíhalo v době, kdy nebyla lepicí malta dostatečně zralá. A tak je světle šedá spárovací malta znečištěna ve svém celém průřezu částečkami cementu přineseného vlhkostí odcházející z nevyzrálé lepicí malty.
Zpracování Spárování dlažby probíhalo v měsíci únoru, kdy stavba, těsně před dokončením, nebyla dostatečně zateplena. Obkladačům byla při spárování zima, tak si pustili podlahové topení. Příliš rychlé tuhnutí a tvrdnutí v nepřirozených teplotních podmínkách mělo za následek takové množství trhlin ve spáře.
Docela zajímavým jevem, zejména u intenzivních barev, je také vznik barevných rozdílů ve spáře vlivem příliš velkého množství vody při vymývání vyspárované plochy. Je to věc, která je zcela v rukou obkladače, v jeho citu pro práci s materiálem, v odhadu času, kdy začít s vymývání, v jeho zkušenostech. Některé pigmenty jsou na příliš velké množství vody poněkud citlivé. Zpracovatelé hlavně antracitových odstínů jistě mají co přidat do diskuse.
Zcela banální chybu je nedodržení pravidla pro spárování tzv. kritických spár, tedy spár ve styku stěna x stěna, stěna x podlaha a spár kolem zařizovacích předmětů. Skutečně, dilatační pohyby přenese jen pružný materiál, zpravidla silikon či polyuretan. Běžná spárovací malta, byť i flexibilní, tyto pohyby není schopna přenést a ve velmi krátkém čase obvykle vypraská.
Podklad Příprava podkladu, o té bychom mohli hovořit hodiny, nikdy však nedospějeme k dokonalému návodu, jak podklad bezpečně připravit. Vždyť každý podklad je jiný. Buďme však alespoň natolik profesionální a dodržujme základní pravidla. Podklad musí být suchý, čistý, pevný, tvarově stabilní, zbavený mastnot, olejů, separačních vrstev, zmrazků, prachu a volných částic. Pak se nám nestane to, co lze vidět na dvou následujících obrázcích. Obkladač zapomněl odstranit z podkladu zbytky jakéhosi filcového povlaku zbylého po stržení původní podlahové krytiny.
podle podkladů společnosti Murexin
